Běły mjedwjedź je wulki cycak z arktiskich regionow, Alaski, Grönlandskeje a Sibirskeje.
Běły mjedwjedź je swojemu žiwjenskemu rumej přiměrjeny:
- Wón hiba so po kopjenym lodźe (Packeis), při čimž ma tež na stopach kosmy, zo njeby so wobsunył.
- Dale su jeho běłe kosmy bjez kóždeje barby, tak zo přepušćeja derje słónčne swětło hač na ćmowu kožu, a wona so zhrěje.
- Běły mjedwjedź ma pod kožuchom worštu tuka, kiž jeho w lódzymnej wodźe před zymu škita.
- Běła barba jeho kožucha je dobre tarnowanje w sněhu.
|
|
Běły kožuch škita běłeho mjedwjedźa w artiskich kónčinach před njepřećelemi.
|
Běły mjedwjedź ma małej wuši, wopušku a poměrnje mału hłowu a dołhe ćěło, kotrež hodźi so derje k płuwanju. Běły mjedwjedź zežiwja so zwjetša z ćulenjow.
Muski běły mjedwjedź je wjetši hač žónka. Wón je 400-600 kg ćežki a žónka 200-300 kg. Žónki maja kóžde tři lěta jedne młodźo abo dwě młodźeći, kiž wostawaja tři lěta pola jich maćerje. Woni wuknu ćulenje a ryby łójić a sej borło pytać.
Běły mjedwjedź steji na lisćinje wohroženych družinow.
horje
|