a

 

Wellen

 

m l o k o

 

Mloko je wažny wobstatk našeje cyroby. Hdyž pijemy škleńcu mloka abo kakawa abo hdyž jěmy twaroh, twarožk, butru, šokoladu abo lód - wšudźe je mloko zakład zežiwidła. Tež jako ćěšenki pijemy mloko našeje maćerje.

 

Hłownje wobsteji mloko z wody (80-90 %).

Što je mloko

Mloko ma wjele wobstatkow. Tak wobsahuje wone na přikład mlokowy tuk, mlokowy cokor (tak mjenowanu laktozu), proteiny a mineralije kaž kalcium, fosfor, natrium, kalium, železo a tež witamin C. Z tym je mloko jara strowe, wosebje za naše kosće. Hłownje pak wobsteji mloko z wody (80-90 %). Čerstwe mloko je chětro słódke.

 

Kruwy dejić móžeš z ruku, ale tež z dejenskej připrawu. Při tym maš wobhladniwje postupować, dokelž je kruwjace wumjo jara čućiwe.

Kotre družiny mloka znajemy

Dźensa móžemy sej w kupnicach tři hłowne družiny mloka wobstarać, a to wuwjerćane mloko (tež njetučne mloko mjenowane), zdźěla wuwjerćane mloko (tak mjenowane małotučne mloko) a homogenizowane mloko.

  • Wuwjerćane mloko nastanje, hdyž dźěli so tuk z pomocu centrifugi wot mloka. Potom so cyły tuk wotčěra.
  • Při zdźěla wuwjerćanym mloku wostanje dźěl tuka w mloku.
  • Hdyž tłoči so mloko pod wulkim ćišćom přez móličke dźerki, rozdźěli so mlokowy tuk runostajnje w mloku. Tomu mloku praji so potom homogenizowane mloko (homogenizować = jenake činić). Potom zwohrěje so mloko na wjace hač 70°C, zo bychu so bakterije morili. Tutón proces rěka "pasteurizowanje", dokelž je jón francoski chemikar Louis Pasteur wotkrył.

 

Pola nas pijemy dzensa wosebje kruwjace mloko, při čimž je kóždy njeznjese.

Štó dawa nam mloko?

Dźensa pijemy pola nas zwjetša kruwjace mloko. W druhich krajach pak pije so tež mloko kozow, wowcow, sobow, konjow, lamow, buwołow abo samo kamelow.

 

horje

 

 

 

 

 

 

 

hlej tež: